Nízkoenergetické a pasivní domy
19. května 2010 byla vládám členských zemí EU adresovaná směrnice Evropského parlamentu a rady o energetické náročnosti (EPBD2). Podstatou je dosažení stavu, aby od roku 2020 byly realizovány pouze budovy, jejichž potřeba energie se blíží nule.
V současné době je v ČR realizováno cca. 150 pasivních domů a řádově stovky domů nízkoenergetických. Jedná se o odhady CPD (centra pasivního domu oficiální statistika neexistuje). Další domy jsou ve výstavbě. Až na výjimky se jedná o rodinné domy. V tomto ohledu významně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi, kde se tento způsob výstavby stává již běžným standardem.
Celosvětově se v budovách spotřebuje zhruba 40% veškeré energie.
(z toho na vytápění a chlazení jsou to ¾)
Nejdůležitějším opatřením proti nárůstu spotřeby energií budov:
- nové budovy postaveny nejlépe v pasivním standardu
- obnova starých budov s využitím komponentů pro pasivní domy, komplexní opatření krok za krokem
- implementace co největší elektrické efektivity ve všech oblastech
S tezí Ing. Arch. Smoly průkopníkem pasivního stavění v ČR se dá jen a jen souhlasit.
"Nejlevnější je ta energie, kterou nemusíme vůbec vyrobit".
Slušností je energií šetřit.
Pro investory, kteří mají požadavek být nezávislý na státu a správcích sítí což nepřímo generuje primární požadavek na snížení spotřeby energií je nízkoenergetický lépe pasivní koncept domu ideálním řešením.
Mezinárodním standardem pro nízkoenergetické domy (NED) je mj. roční plošná měrná potřeba tepla na vytápění eA nepřesahující 50 kWh/m².a.
Dalším stupněm energetické náročnosti jsou potom pasivní domy (PD), kde je potřeba tepla snížena pod hranici 15 kWh/m2.a.
Nulové domy mají v celoroční bilanci potřebu tepla 0 kWh/m².a (knstrukčně jsou řešeny jako pasivní domy,vyrovnanou bilanci v průběhu celého ročního cyklu zajišťují obvykle fotovoltaické kolektory. (pro porovnání splnění současných závazných požadavků ČSN 730450 vede ke spotřebě nepřesahující 100 - 150 kWh/m².a).
Investiční náklady:
Optimálně navržený NED by se při současné úrovni cen v ČR neměl lišit o více než 10-15% nákladů od běžné výstavby. Je to objektivně způsobeno:
- osazení systému řízeného větrání s rekuperací tepla
- ohřevem TV solárními kolektory
- výrazně větší vrstvou tepelné izolace
- složitějšími stavebními detaily
- náročnější koordinací stavby
Reálná představa o ceně je 5000-8000 Kč/m³ a to bez DPH.
Stavbou svépomocí jde cenu za kubík ještě úměrně snížit.
Pro individuální stavebníky přináší stavba pasivních domů bonus v podobě čtvrtinových nákladů na provoz oproti standardní výstavbě. Pro developery dále vyšší tržní hodnotu, možnost vyššího nájmu, ale i reklamy. Z hlediska kvality vnitřního prostředí představuje PD významný pokrok. Řízené větrání zajišťuje neustálý přívod čerstvého vzduchu a výrazné snížení koncentrace mikroorganismů, virů, plísní, spor a plynů (nemluvě o koncentraci oxidu uhlíku nebo radonu). To má rozhodující vliv např. na bydlení alergických dětí apod.
Projektová dokumentace zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu bydlení, ekonomii návrhu, správnost konstrukčního řešení, realizaci stavby a tím i investorovu spokojenost.
Součástí správného návrhu NED a pasivního domu je optimalizace pomocí programu PHPP, důraz na detail s přihlédnutím na vzduchotěsnost obálky budovy a stavební fyziku tzv. "nulové tepelné mosty".
